Proč to děláme?

Já jsem Štěpán, Narodil jsem se v dubnu 1989 a jsem z Prahy - ze starého města, pocházím z Maďarsko-české rodiny takže jsem vyrůstal v maďarském a českém prostředí. Díky tomu mluvím plynně maďarsky.

Právě v této etapě mého života hibernuji a hledám sám sebe, ujasňuji si své cíle, přehodnocuji své priority a také zužuji okruh svých nejbližších známých, svůj coming out jsem absolvoval v patnácti letech a za těch šest let jsem poznal mnoho nenávisti, pomluv a křivd že jsem se poměrně dost stáhl z gay scény. Nelituji své minulosti, nazval bych to spíše vývojem vpřed a to co mám za sebou bych nazýval zkušenostmi. Ničeho nelituji, naučil jsem se hodně věcí, hodně věcí přehlížel nebo odmítal.

Ale teď žiji naplno

Už třetím rokem se věnuji aktivně zpěvu, mám za sebou pár vystoupení a také demo album na které byli velmi kladné ohlasy. Rozhodně mám v plánu se zpěvu věnovat i nadále. Rozhodně mě baví i vše co je se zpěvem a s "performancí" spojeno - jako móda, vizuální efekty, kostýmy  živá hudba, tanec - i když já jsem hrozný tanečník, dekorace, design, a hlavně projev každého z týmu.

Já sám nemám jeden hudební styl vyhraněný - mám za sebou vystoupení v jazzovém, latin, swing, popovém i rockovém duchu. Nechci být zaškatulkovaný jako "rockový zpěvák" nebo něco takového. Řekl bych že jsem komplikovaná osoba a i tak můj hudební výběr.
V době kdy se nevěnuji zpěvu tak učím češtinu pro cizince doučuji Angličtinu a pomáhám s některými PR projekty. V září se také vracím do školy, dodělat si maturitu. Jsem přihlášený na školu mezinárodních a veřejných vztahů v Praze. Pokud bych se nemohl věnovat zpěvu tak bych určitě chtělů dělat v PR oborech.

MC "flek" ve friends jsem vzal protože to je super brigáda a hlavně sranda, poznání nových přátel, fajn drinky, a i láska. Abych to vysvětlil - můj současný přítel a já jsme byli jako modelové na Japonsko-Korejské party v březnu 2010 a tam jsme se svým způsobem dali dohromady. Já i můj muž Franz jsme spíše zaměření na Indie a underground scénu takže Friends nám vyhovuje typem lidí co tam chodí. Je jen málo míst v Praze kam rádi chodíme ale Friends doufám bude nadále naše vzpomínkové místo.
Můj největší trapas? No popravdě, těch si užívám často a dost ale nevadí mi to. Rád se sám sobě zasměji. V tuto chvíli mě nenapadá žádný trapas takového rázu že bych ho pojal jako největší.